Oficiálně jsem přestěhovaná. Tohle bylo mé jubilejní desáté stěhování. Řekli byste, že už v tom budu umět chodit. Kdysi jsem uměla – jednou jsem se stěhovala třikrát během jednoho roka, takže jsem v tom vážně měla praxi. Tentokrát jsem se stěhovala po čtyřech letech – a jako by to bylo poprvé. Na pár věcí jsem ale každopádně …
Saeculum – hra na středověk plná tajemství a nebezpečí
Skupina lidí, co si říká Seaculum, hraje si na hrdiny a žije přesně podle pravidel 14. století odjíždí do hlubokých lesů v Rakousku. Celá výprava ale nabere od začátku špatný směr. První noc se ztratí jeden z hráčů a další následují, na pastvině se objeví hroby, které se během noci otevřou, a v jídle se najdou červi… …
Pokračování textu Saeculum – hra na středověk plná tajemství a nebezpečí
V Pět najdou policisté místo pokladu mrtvoly
Na pastvině nedaleko Salzburgu leží mrtvá žena a na chodidlech má vytetovaný zvláštní kód. Případu se ujímají vyšetřovatelka Beatrice Kasparyová a Florin Wenneger. Brzy zjistí, že kód jsou ve skutečnosti GPS souřadnice a že je vrah zve ke zvrácené podobě geocachingu, moderního hledání pokladů. Až na to, že v téhle hře jsou nálezy daleko brutálnější …
Pokračování textu V Pět najdou policisté místo pokladu mrtvoly
Srpen 2016
Srpen byl náročný měsíc. Po červenci, kdy jsem fungovala v dovolenkovém režimu, jsem se musela vrhnout do práce. Následkem toho na mě padla strašlivá unavená, takže na volnočasové aktivity nezbývalo až tolik času. Abych si trochu odpočinula, tak jsme před polovinou měsíce s přítelem odjeli na pár dní ke známým. Většinu těch čtyř dní jsme strávili v Polsku, …
Mé dvacetileté já o životě ve třiceti
Ve dvaceti jsem si představovala, jak bude můj život vypadat ve třiceti. Chápejte, ve třiceti! To už budu dávno dospělá, výdělečně činná, rozumná, vyřáděná. A stará. Strašně stará. Těch deset let uběhlo jako voda. Letos mi bylo 31. Ale občas mě baví zavzpomínat na mé naivní, nezkušené a ambiciózní dvacetiletá já. Protože ve dvaceti jsem …
Červenec 2016
Červenec někam zmizel. Nejspíš ho někdo ukradl, protože jinak nevím, kam se poděl. Byl to takový líný měsíc, prostě jsem přeřadila do dovolenkového režimu a nebyla schopná zpátky naskočit, což se projevilo jak v práci, tak na blogu. Uvidíme, jak to bude v srpnu. První týden v červenci jsme měli celofiremní dovolenou, takž i s víkendy celkem devět dní …
Po potopě
Úterý, 26. července 2016 Večer hlásí přívalové deště. Oblékám šatičky a minimalistické sandálky a mažu do práce. Končím v půl páté, to není večer. To stihnu, říkám si. Ne, nestihnu, dojde mi v půl čtvrté, kdy venku padá voda. Hodně vody. Půl páté. Hodně vody. Do toho nejdu. Pět hodin. Vypadá to, že už skoro neprší. Omyl. …
Jaké to je být Speechless?
Šestnáctiletá Chelsea Knotová má všechno, o čem americká středoškolačka může snít. Tolerantní rodiče, partu kamarádů, nabitý diář, šatník plný módních trendů a za nejlepší kamarádku královnu školy Kirsten. K naprosté spokojenosti jí chybí pouze to, aby okouzlující Brendon opětoval její city. A taky aby uměla držet jazyk za zuby. Pro Chelsea je zlomyslné roznášení drbů specialita …
Červen 2016
Červen mi připadal nekonečný. Stejně jako všem školákům. Až na to, že mě vidina dvouměsíčního volna, válení se, užívání si sluníčka a vstávání v deset nečekala. Přiznám se, že celkově byl pro mě červen mrzutý měsíc. Počasí si dělalo, co chtělo, zdraví si dělalo, co chtělo. Já trpěla bolestmi, neskutečnou únavou a nespokojeností. Ke konci měsíce …
Květen 2016
Květen už byl lepší. Režim si začal pomalu sedat. Opravdu pomalu, ale přece, což mě naplňovalo neskutečnou radostí. V práci jsem už (občas) věděla, co mám dělat, doma jsme si s přítelem taky zvykli na nějaký režim a já zjistila, že mám kupodivu i čas číst. Zdaleka ne tolik, kolik bych chtěla, ale radost jsem z toho měla obrovskou. …
