V září jsem zkoušela být aktivní. Víte, taková ta aktivní pracující žena trochu jako z časopisu. Chtěla jsem vědět, jak to půjde dohromady s mým zdravím, únavou, časem, čtením, blogem a tak. No, zjistila jsem, že super žena ze mě nebude. Prostě potřebuju mít některé dny večer volno. Volno ve smyslu, abych třeba mohla uvařit nebo uklidit. …

Pokračování textu Září 2016

Postrach všech, kdo chodí na základní nebo střední školu. Konec prázdnin. První den nekonečného školního roku. Brzkého vstávání. Nudy na hodinách. Potkávání se s neoblíbenými spolužáky. Buzerace od učitelů. Písemek a zkoušení. Myslíte si, že se nemůžete mít hůř? Omyl, ještě existují pracující lidé… Školáci mají za sebou dva měsíce volna, pozdního vstávání, povětšinou nic nedělání, …

Pokračování textu 1. září

Oficiálně jsem přestěhovaná. Tohle bylo mé jubilejní desáté stěhování. Řekli byste, že už v tom budu umět chodit. Kdysi jsem uměla – jednou jsem se stěhovala třikrát během jednoho roka, takže jsem v tom vážně měla praxi. Tentokrát jsem se stěhovala po čtyřech letech – a jako by to bylo poprvé. Na pár věcí jsem ale každopádně …

Pokračování textu Když se knihomol stěhuje

Srpen byl náročný měsíc. Po červenci, kdy jsem fungovala v dovolenkovém režimu, jsem se musela vrhnout do práce. Následkem toho na mě padla strašlivá unavená, takže na volnočasové aktivity nezbývalo až tolik času. Abych si trochu odpočinula, tak jsme před polovinou měsíce s přítelem odjeli na pár dní ke známým. Většinu těch čtyř dní jsme strávili v Polsku, …

Pokračování textu Srpen 2016

Ve dvaceti jsem si představovala, jak bude můj život vypadat ve třiceti. Chápejte, ve třiceti! To už budu dávno dospělá, výdělečně činná, rozumná, vyřáděná. A stará. Strašně stará. Těch deset let uběhlo jako voda. Letos mi bylo 31. Ale občas mě baví zavzpomínat na mé naivní, nezkušené a ambiciózní dvacetiletá já. Protože ve dvaceti jsem …

Pokračování textu Mé dvacetileté já o životě ve třiceti

Červenec někam zmizel. Nejspíš ho někdo ukradl, protože jinak nevím, kam se poděl. Byl to takový líný měsíc, prostě jsem přeřadila do dovolenkového režimu a nebyla schopná zpátky naskočit, což se projevilo jak v práci, tak na blogu. Uvidíme, jak to bude v srpnu. První týden v červenci jsme měli celofiremní dovolenou, takž i s víkendy celkem devět dní …

Pokračování textu Červenec 2016

Úterý, 26. července 2016 Večer hlásí přívalové deště. Oblékám šatičky a minimalistické sandálky a mažu do práce. Končím v půl páté, to není večer. To stihnu, říkám si. Ne, nestihnu, dojde mi v půl čtvrté, kdy venku padá voda. Hodně vody. Půl páté. Hodně vody. Do toho nejdu. Pět hodin. Vypadá to, že už skoro neprší. Omyl. …

Pokračování textu Po potopě

Červen mi připadal nekonečný. Stejně jako všem školákům. Až na to, že mě vidina dvouměsíčního volna, válení se, užívání si sluníčka a vstávání v deset nečekala. Přiznám se, že celkově byl pro mě červen mrzutý měsíc. Počasí si dělalo, co chtělo, zdraví si dělalo, co chtělo. Já trpěla bolestmi, neskutečnou únavou a nespokojeností. Ke konci měsíce …

Pokračování textu Červen 2016

Květen už byl lepší. Režim si začal pomalu sedat. Opravdu pomalu, ale přece, což mě naplňovalo neskutečnou radostí. V práci jsem už (občas) věděla, co mám dělat, doma jsme si s přítelem taky zvykli na nějaký režim a já zjistila, že mám kupodivu i čas číst. Zdaleka ne tolik, kolik bych chtěla, ale radost jsem z toho měla obrovskou. …

Pokračování textu Květen 2016

Duben byl hodně náročný. Ale to jste asi čekali:) Na začátku dubna jsem se stěhovala, následovaly nové povinnosti a nároky v práci, zdravotní problémy, navíc se roztrhl pytel se společenskými akcemi a venku bylo chvílemi i hezky, takže jsme se snažili s přítelem víkendy netrávit doma, ale venku. Sečteno, podtrženo, v dubnu jsem prakticky neměla čas …

Pokračování textu Duben 2016